
Inspirace : Vlastně sen :D ... Ne, úplně všechno se mi zdálo, ale musela jsem to přeci něják upravit, aby to dávala smysl :D
Vypravěč: Někdo, kdo není zmíněný
Hlavní postava : Sakura, Gaara
Vedlejší postavy: Hinata, Shikamaru, Kiba, Tsunade
Užijte si to ^_^
Opírala se o zábradlí a plakala.
"Takže už jsi volná," řekl a chytil ji kolem pasu.
Lekla se tak, že málem spadla dolů.
"Neboj držím tě," zašeptal jí do ucha.
"Co tu děláš? Pusť mě," vzlykala.
"Ale no tak. Když brečíš, jsi vážně sexy," dodal vášnivě.
"Vážně? Myslí si to taky tvá přítelkyně?" Zeptala se ironicky.
"Na ni teď zapomeň. Pořád otravuje. Stejně jsem ji nikdy nemiloval," řekl a otíral si rty o její tvář.
Píchlo ji u srdce. Hinata, byla její nejlepší kamarádka a ona se teď dozvěděla, že chudák Hin je až po uši zamilovaná do někoho kdo ji nikdy doopravdy nemiloval.
"A co její city, hm? To ti na ní ani trochu nezáleží?" vpálila mu do tváře.
"Koho zajímají její city," odpověděl za začal ji líbat na krk.
"Mě ano! Mě zajímají city mých kamarádek! Proto bychom spolu nikdy nemohli být. Nikdy rozumíš?" Křičela.
"Řekl jsem, že mě nezajímají ty její, ale ty tvé bych rád poznal na vlastní kůži," řekl klidně.
"Další věc, o které můžeš jen snít," setřela ho a snažila se mu utéct.
Jeho sevření bylo, ale příliš pevné.
"Hned ji pusť," řekl chladný hlas.
Sakuře zamrzla krev v žilách. To je přece…
Překvapený, Kiba stále přisátý k jejímu krku neochotně vzhlédl.
"A ty mě jako donutíš?" Zeptal se ho pobaveně.
"Když budu muset…," odpověděl a zkřížil ruce na prsou.
"Takový pako..," zamumlal.
"Nevšímej si ho, kotě" zašeptal jí do vlasů a jeho chladné rty se zase dotkly jejího krku.
"Řeknu to ještě jednou. Okamžitě ji pusť," zvýšil hlas rudovlasý.
Hnědovlásek mu ovšem nevěnoval žádnou pozornost. Gaara se zjevně vzdal myšlenky, že to půjde po dobrém a přibližoval se zezadu ke Kibovi.
Chytil ho za krk tak pevně, že byl nucen uvolnit sevření Sakuřiných rukou. Sakura se zděšeně dívala jak rudovlasý bezcitně drtí Kibův krk v rukách a z bezmoci se rozplakala.
"Nechte toho!! Nechte toho oba dva. Přestaňte! Prosím…," křičela v slzách.
Na Gaaru Sakuřin hlas fungoval lépe než Kibovi nadávky a kopance. Když viděl její zoufalý výraz okamžitě ho pustil. Kiba spadl na zem.
"Fajn, tak si ji nech! Stejně není o co stát," řekl a nasupeně odešel.
Rudovlásek se obrátil zpátky na Sakuru a pomohl jí vstát. Hypnotizoval ji pohledem.
Jeho oči říkali "Jsi v pořádku?"
Jeho rty však zůstaly zavřené. Nepřestal ji sledovat.
"No…t-tak.. D-díky..," řekla rozklepaně a obrátila se k odchodu. Ještě se na něj naposledy otočila a on zahlédl jak se v jejích smaragdových očích třpytí kapičky slz. Rozběhla se ke svému domu a on se jen mohl dívat jak mu mizí z dohledu. Natáhl ruku.
"Sakuro….," zašeptal neslyšně.
Nakonec ji našel. Seděla na schodech kousek od svého domu a plakala. Zem pod ní smočili kapky jejích slz. Připlížil se k ní zezadu a položil jí ruku na rameno. Prudce se k němu otočila a když zjistila, že je to on rozplakala se o to víc. Neváhal a přisedl si k ní. Objal ji rukama kolem ramen a houpal ji v náruči. Sakura pořád vzlykala, ale teplo jeho těla, jeho vůně, vůbec pocit, že není sama ji uklidňoval. Když se dostatečně uklidnila utřela si rukou slzy a zvedla hlavu. Nedíval se na ni. Díval se někam do dálky, ale jeho ruce ji nepřestávaly hladit po zádech. Teprve až ucítil na tváři její pohled podíval se na ni.
"Proč… proč tohle děláš? Proč…?" Ptala se ho a napjatě očekávala odpověď, které se však nedočkala. Rudovlasý ji chvíli hypnotizoval očima, ale pak uhnul pohledem a zamyšleně se díval do dálky před sebou. Sakura se opřela o jeho hruď, vdechovala jeho vůni a čekala na odpověď. Ve chvíli, kdy se chtěla zvednou, že půjde domů ji zastavil jeho hlas.
"Nechceš se projít?" Zeptal se.
Růžovovláska mlčky přikývla.
"Jdi se nejdříve převléct. Jsi celá mokrá. Nastydla by jsi," řekl bez náznaku ironie.
"J-jasně. Půjdu .. se převléknout… Převléknu se.. a pak… až se převléknu .. to budu už převléknutá a..," blekotala pořád dokola.
"Počkám tady," umlčel ji.
"Dobře," souhlasila a pospíchala ke svému domu.
Když celá zadýchaná doběhla ke svému domu rychle odemkla, zula si boty a zamířila do svého pokoje.
Poslední pokračko zase příště ;)





Reagovat
Ahoj, nechceš se přihlásit do SONM?
- Soutěže o nejhezčí město?
Myslím si, že ceny jsou lákavé :)
Info + Přihláška jsou v prvním článku u mě na blogu ;)
PS: Neber to jako reklamu, ale jako příležitost.*