close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Objednej si >> tady
Máš otázku? Ptej se! >> tady

Úplně na dně - 1/?

26. listopadu 2011 v 12:01 | Chrissie-chan

Inspirace : Po přečtení 'Holky na vodítku'. Je to skoro stejné :)
Vypravěč: Normálním písmem je to deník Kirsten. Tučným vypravuje neznámý co se děje v léčebně :)
Hlavní postava : Kirsten, Dean, Jessica
Vedlejší postavy: hodně:D ještě ani nevím...




Ok. Prý by mi to mělo pomoct, takže asi nemám na výběr. Jmenuji se Kirsten a … a jak dál? Každý tady to má strašně lehký. Můžou napsat "a jsem narkomanka, bulimička, gamblerka", ale pro mou nemoc žádné takové slovíčko není. Budu to asi muset prodloužit. Jsem tady, protože mi diagnostikovali sociální fobii. Česky řečeno mám strach z lidí. Já vím. Takhle napsané to vypadá horší než to je. Vlastně ani nevím, proč tu jsem zavřená. Nejsem přece blázen.
Mám vyprávět příběh. Příběh jak jsem se tady dostala, jak to začalo. Já vlastně ale ani nevím jak to začalo. Připadá mi, že každý kousek mého života mě pomalu stahoval ke dnu. Tak asi začnu úplně od začátku.
Do školy jsem se nesmírně těšila. Mateřská škola mě unavovala už po prvním roce. Ne snad proto, že jsem neměla žádné kamarády, to ne. Naopak všechny děti toužili se semnou přátelit. Když jsme měli kreslit nejlepší kamarádku, polovina třídy kreslila mě. Já z toho tehdy byla smutná. Koukala jsem na prázdný bílý papír a přemýšlela. Všechny jsem měla ráda, ale nebyl nikdo, koho bych považovala za nejlepšího. Nakonec jsem do ruky vzala pastelku a začala kostrbatě kreslit.
"Kdopak to je, Kirsten?" Ptala se mě paní učitelka.
"Moje nejlepší kamarádka," řekla jsem samozřejmě.
"Vypadá to jako tvá maminka," usoudila, když si obrázek pořádně prohlédla.
"Ona to je moje maminka," odpověděla jsem a pyšně si prohlížela mé dílo.
Už v té době nikdo nechápal mé myšlení. Byla jsem strašně jiná než ostatní děti. Sama jsem se dokázala oblékat, čistit si zuby a chodit na záchod. Nikdo se o mě starat nemusel. Možná proto jsem se tam pak tak nudila. Byla jsem inteligentní dítě a proto jsem už v pěti letech opustila školku. Zkrátka už mě neměli co víc naučit. S pláčem jsem opouštěla skříňku se značkou zeleného stromečku a dveře mateřské školy se zamnou zavřely.
Maminka na mě byla pyšná. Donekonečna mě vláčela po obchodech a vybírala mi oblečení na první školní den. Už mě z toho věčného zkoušení šatiček bolela hlava, ale nic jsem neřekla. Čím víc se blížilo září, tím víc se dalo pozorovat maminčino rozrušení. Vstávala i v noci, aby se ujistila, že sváteční oblečení je na svém místě a že ho nikdo neukradl. Čím dál tím víc mě hlídala. Málem jsem bez jejího dozoru ani na záchod nesměla. Podle ní jsem byla geniální dítě a už nic mě nemohlo zkazit. A jelikož se tak zaměřovala na mě, úplně zapomínala na mou osmiletou sestru. Úplně ji přehlížela. Pořád mi říkala "Ty moje hodná holčičko. Ty koblížku můj milovaný" a hladila mě po vlasech. Sestra vždy jen seděla za stolem se sklopenou hlavou.
Jednou, když mě zase maminka chválila a pusinkovala sestra se zvedla od stolu, utekla do pokoje a zabouchla za sebou dveře. Maminka si toho vůbec nevšímala. Byla totiž moc zaneprázdněná voláním všem příbuzným, že už za týden půjdu do školy. Otevřela jsem opatrně dveře pokoje a viděla jak pláče do polštáře. Vlastně jsem nechápala, proč pláče. Bylo mi pět. Jediné co jsem chápala bylo 2+2. Pochopila jsem to až později. Ale přesto jsem ji nenechala brečet a nasoukala se za ní pod peřinu.
"Běž pryč!" Odehnala mě rukou.
"Ty.. ty mě nemáš ráda, Melanie?" Zarazila jsem se.
"Ne! Nenávidím tě!" Křičela na mě.
I když jsem byla malé děcko i tak jsem pochopila co to znamená. Uraženě jsem odešla z pokoje a chtělo se mi plakat. Na tu chvíli nezapomenu.. na ty slova.. "Nenávidím tě!"

Doufám, že aspon trochu se líbilo :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Asuky=3 Asuky=3 | Web | 26. listopadu 2011 v 13:33 | Reagovat

To je takový smůtný a depresivní xDD koukej to na pravit xD jinak povídka se mi líbí hrozně moc... Přečetla jsem ji 2x před a potom...;-)) ale je to moc krátky.. Když jsem se pomalu do toho začetla tak jsi to usekla :-D to néé

2 Tyno10 Tyno10 | Web | 26. listopadu 2011 v 15:51 | Reagovat

ahojky promin že jsem se teď úplně neozvala neměla jsem vůbec čas a měla jsem problémy -__- doufám, že se na mě nezlobíš =) ted budu aktivnější =)) a jak si se vůbec měla ?? =DD

3 Tina Tina | Web | 26. listopadu 2011 v 19:31 | Reagovat

krásne :-)

4 nerohyuuga nerohyuuga | Web | 26. listopadu 2011 v 21:36 | Reagovat

:-D  :-D

5 Aya Aya | E-mail | Web | 27. listopadu 2011 v 0:43 | Reagovat

To bylo nádherné *-* sice smutné, ale nevadí, doufám, že bude co nejdříve pokračování =)))

6 Lee Uchiha Lee Uchiha | E-mail | Web | 27. listopadu 2011 v 15:32 | Reagovat

Krásné,ale depresivní :/

7 Christine-chan Christine-chan | E-mail | Web | 27. listopadu 2011 v 19:33 | Reagovat

To já mám v mobilu samýho Naruta :-D

8 Naru nee-chan Naru nee-chan | Web | 27. listopadu 2011 v 20:07 | Reagovat

Ahojky, máš u mně obrázek:-)

9 Ayu-Chan SBčko ^^ Ayu-Chan SBčko ^^ | Web | 27. listopadu 2011 v 21:44 | Reagovat

Děkuju :) ale nevím jestli by jsi u mě někdo objednal design! :D :)

10 Rin Rin | Web | 4. prosince 2011 v 11:07 | Reagovat

překrásné, já nemám slov, vážně nádhera, rychle napiš další díl!! ;-)  ;-) těším se víc než si umíš představit!! ;-)  :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama